Jak si koupit kamarády?

(Lukáš 16) Ježíš říká učedníkům zajímavé podobenství. Mají použít peníze na další lidi. Jak to myslí?

✨ Tento transkript připravilo AI a může obsahovat nepřesnosti.

Obsah kázání

  1. 0:00 Jak si koupit kamarády Úvod k Lukáši 16 a k tomu, kdo kolem Ježíše stojí: hledající, hříšníci i farizeové na celém spektru víry.
  2. 2:48 Podobenství o nepoctivém správci Čtení podobenství a jeho výklad: správce rozhazuje majetek, čeká ho vyhazov a odpouští dlužníkům, aby si zajistil přátele.
  3. 8:19 Pán chválí rozumnost Pán správce chválí za rozumnost, ne za nepoctivost. Ježíš to vztahuje na své učedníky.
  4. 11:03 Zbožná pasivita Nevěřící často jednají rozhodněji než křesťané, kteří mají na to, ale nechce se jim.
  5. 15:52 Používat pomíjivé pro nepomíjivé Peníze a vše, co máme, pominou. Máme je používat k žehnání lidem a k věčnému dopadu.
  6. 24:47 Nelze sloužit dvěma pánům Otázka, co milujeme a čemu sloužíme. Ježíš je vzorem správce, který dal všechno.
  7. 30:02 Závěr a modlitba Text nezakazuje utrácet, ale probouzí z letargie. Kázání končí modlitbou za probuzení.

Přepis kázání

0:00 Jak si koupit kamarády

0:00 Jestli máte Bible, Lukáš kapitola 16. Podíváme se na moje nejoblíbenější podobení… Podíváme se na moje nejoblíbenější podobenství v Lukášově evangeliu, který je o tom… Ježíš Kristus nás učí, jak si koupit kamarády za peníze. Jestli chcete mít víc kamarádů, tak poslouchejte. Vím, že tady plno z vás jsou introverti a už to je moc, co je tady, ale… Ale Ježíš nám říká, že máme používat to, co máme. Konkrétně v tomhle podobenství máme používat prachy, aby jsme měli víc kamarádů. Takže tohle dnešek je o tom.

0:36 Ježíš říká lidem podobenství, což je fiktivní příběh, aby naučil nějakou svoji pointu. Kolem něj v tenhle moment v Lukášovi 16… Ježíš říkal v Lukášovi 15, kapitolu předtím, různý podobenství, které byly víc zaměřený… kteří spíš hledají Boha. Lidi, kteří jsou spíš daleko. Je tam podobenství, jestli znáte trochu Bibli, o marnotratném synu, a tady tyhle podobenství. Ale kolem Ježíše se shromažďujou všechny možné lidi. Kolem Ježíše jsou lidi, kteří jsou hledající, kteří jsou daleko od Boha. Jsou tam i prostitutky, lidi s finančákou, celníci tam jsou, prostě ty nejhorší lidi. Jsou tam i farizeové, což v té době byli náboženští lidi. Ti lidi, co brali Boha a náboženství nejvíc vážně. A všichni jsou kolem Ježíše z nějakého důvodu, všechny možné skupiny Ježíše následují. A tohle se mi strašně líbí.

1:29 Já chci, aby jsme na Kostele Jinak měli taky podobný spektrum lidí. Kostel nebo církev není jenom pro lidi, kteří mají všechno vyřešeno, nebo kteří věří všemu na 100 %, ale tady je spektrum od lidí, kteří tomu vůbec nevěří, po lidi, co tomu absolutně věří. Ale mezi tím je spousta z nás, kteří jsme na nějakém spektru – a teďka ne spektru autismu, což hodně z nás taky, včetně mě – ale na tomhle spektru. Je zajímavý, jak Ježíše následují lidi, co úplně nevěří tomu, co říká, ale pořád z nějakého důvodu ho následují.

2:05 A když jsem se stal věřícím a lidi mi začali říkat o víře, tak jsem byl úplně na tom spektru úplně nejvíc vlevo, v tom smyslu úplně nejvíc nevěřící, jak to šlo. Pořád chtěl poslouchat víc. Vlastně tak tady lidi… Lidi mají námitky proti tomu, co Ježíš říká. Lidi… dokonce možná nadávky… nesouhlasí, neposlouchají, jsou trochu opodál, ale chcou z nějakýho důvodu vědět víc, protože na tom Ježíšovi, kurňa, něco je. To tady vidíme. A jaký to podobenství, který máme před námi, jaký zvláštní, jaký divný. Je o penězích, o zdrojích, který máme, jak je používáme a jak možná s tím, co máme, by jsme měli chytřej zacházet.

2:48 Podobenství o nepoctivém správci

2:48 Pojďme do toho, Lukáš 16. „Učedníkům také říkal“ – Ježíš, učedníci stojí kolem něj, ale je tam daleko větší dav kolem něj, a na učedníky míří, tak většina z vás – a říká: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje jeho majetek. A řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Vydej počet ze svého správcovství, neboť dál nemůžeš být správcem.‘“

3:19 OK, tohle je problém pro správce, protože to je pravda, ten správce rozhazuje majetek. Možná jako kdybyste si měli představit, že byste si koupili restauraci, dali tam nějakého provozního a nechali ho provozovat tu restauraci. A místo toho, aby ji provozoval správně, aby to byl dobrý byznys, tak si kupoval věci pro sebe, pořádal party pro svoje kamarády, rozhazoval ten majetek, který mu dal ten majitel, aby vedl tu restauraci, na sebe. A přijde majitel, zavolá si ho v podstatě na kobereček a říká: „Hele, co to o tobě slyším? Všichni tady vykládají, že mojí restauraci nevedeš dobře. Pojď, podíváme se na účetní knihy, podíváme se na faktury a pak se rozmyslím, jestli dáš výpověď ty, nebo tě vyhodím.“

4:04 Párty skončila. Správce ví, že v háji. A než ho vyhodí, tak se dozvídáme v tom podobenství… Správce má pár hodin, co u něj je pořád oficiálně zaměstnán. A jeden z nejslavnějších veršů v Lukáši… „Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mi můj pán odnímá správcovství,‘“ odnímá správcovství? „‚Kopat nemohu a žebrat se stydím.‘“

4:35 Myslím, že to je… Ptal jsem se na generace, jaká je nejvíc líná generace v historii. Podle ChatGPT je to Gen Z, takže jestli jste se narodili v roce 97 až 2012, tak tohle je o vás. První Gen Z v Bibli: „Kopat nemohu.“ ChatGPT říkal: „Ale oni potřebují za tím vidět smysl, tu práci,“ což je jiná nálepka: „Nechce se mi to dělat.“ Kopat nemohu, tyhle ruce kopat… Žebrat se stydím. Co mám dělat? Co mám dělat? Instagram nebyl, tak ještě nemohl být influencer. A alespoň má nějakou sebereflexi, že jo, tady tenhle člověk. Aspoň si nenamlouvá, že je dobrý, že se uživí. Zná sebe.

5:24 Verš 4: „Vím, co udělám.“ „A vím, co udělám, aby mě přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství.“ „A zavolal si dlužníky svého pána, jednoho po druhém, a řekl prvnímu: ‚Kolik dlužíš mému pánu?‘ On řekl: ‚Sto věder oleje.‘ Řekl mu: ‚Vezmi svůj úpis, rychle sedni si a napiš 50.‘ Pak řekl druhému: ‚Ty dlužíš kolik?‘ On řekl: ‚Sto měr pšenice.‘ Říká: ‚Vezmi svůj úpis a napiš 80.‘“

5:57 A když si přečtete nějaký komentář tady na tenhle text, tak ty komentátoři si všímají, že tohle je obrovský množství majetku. Říkají několik, možná až 10 let mzdy. Říkají na ty vědra toho oleje – kolik dlužíš, 100 věder oleje – na to padlo, tohle je nějaká pravděpodobnost, 150 stromů. Aby tohle někdo dlužil. 150 olivovníků muselo na tohle padnout, na těch 150, nebo kolik tady říká, 100 věder oleje. Představ si možná trojnásobek, čtyřnásobek své roční mzdy. Jako kdyby jsi to teďka držel v ruce. V dvou rukách. Trojnásobek tvé roční mzdy máš takhle na dlani a já řeknu: „Tohle mi teďka dlužíš.“ A je hodně velký dluh, je velká věc, když za vámi někdo přijde a řekne: „Odpustím ti půlku.“ To je velká věc.

6:53 A co z nich dělá ten nepoctivý správce? On z nich dělá trochu komplice. Dělá si z nich pojištění. A on to říká: Až nebudu kam jít, až mě ten pán vyhodí za těch pár hodin, co skončím na ulici – žebrat nemohu, kopat nemohu, žebrat se stydím – tak tyhle lidi si řeknou: „Tak tenhle, to je náš kámoš. Tenhle mi odpustil 6 let dluhu. Tak bych ho mohl nechat přespat u sebe v ložnici.“ To je ta pointa.

7:24 Udělám jedno takové životní pozorování, nevím, jestli s tím budete souhlasit. Moje takové životní pozorování je, že lidi nemají rádi další lidi obecně. Další lidi obecně. Nechtějí pro ně nic dělat, pokud tomu není… To je docela normální pozorování. Jo, jsou tady někteří lidi, kteří mají rádi víc, a kteří mají rádi míň, ale obecně lidi nemají rádi další lidi, pokud v tom není něco pro ně – nějaké peníze, nebo nějaké postavení, nebo něco. Tak to prostě je. A tenhle borec to dobře ví. Protože přesně tak ono je. Nikdo mě nepřijme z dobroty svého vlastního srdce. A tak jedna… „Pamatuješ si, jak jsem ti ušetřil ty tři miliony? Nechceš mě pozvat na večeři?“

8:19 Pán chválí rozumnost

8:19 A teď to zvláštní, tady je absolutní zvrat. Máme tady nepoctivého správce, který začne podvádět ještě víc. A verš 8 říká – tohle podobenství říká Ježíš – verš 8: „A pán,“ majitel, „pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně.“ S tím mají lidi problémy. Proč ho pochválil? Někteří komentátoři, kteří píšou knížky na tohle podobenství, se snaží to zmírnit a říkat: „Tak ve skutečnosti ten správce jenom jim odpustil svůj podíl, který měl pravděpodobně v té firmě,“ což skoro určitě není pravda.

9:03 …se něco nějak zmírnit. Já si myslím, že to je jednoduchý, že ten pán se dívá na toho správce a říká, že je to sice parchant, ale chytrý. To to znamená. Nemusíme za tím hledat něco hlubšího, že on říká, že to je tenhle hajzlíček, ale nemůžu mu upřít, že je chytrý. Možná bysme mohli říct: když chce, tak může. A vsadím se, že tohle je pravda i o tobě. Ne, že jsi hajzlíček – možná taky – ale když chceš, tak můžeš. Vlastně mají lidi fakt problém, jak ho mohl pochválit za nepoctivost, že ho připravil ještě o víc peněz. Takže ten klíč v tom podobenství je, že ten pán ho nechválí za nepoctivost, ale za rozumnost. Že to je, co ten text říká.

10:00 A co je další brutalita v tom textu, je to, co řekne Ježíš. Protože to začne aplikovat na nás. On řekne, že pán ho pochválí: „Jsi chytrý.“ A on řekne: „Neboť synové tohoto věku“ – rozuměj, nevěřící – „jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla“, než věřící. „A já vám pravím“ – tady ten stěžejní text – „učiňte si přátele z mamonu nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů.“ Jo, mamon, to znamená doslova, jestli tomu můžete rozumět, to je doslova nečisté peníze. Nepravdivé, protože bychom řekli sprostý prachy. „Učiňte si přátele ze sprostých peněz, aby vás, až pominou, přijali do věčných stanů. Synové tohoto věku jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla.“ Nevěřící to dělají líp než vy.

11:03 Zbožná pasivita

11:03 Co se tady děje? Jako, zarazilo tohle podobenství, když to poprvé četl? To se tady děje, že Ježíš se dívá na křesťany před sebou – ten text říká, že to říká učedníkům – na lidi, kteří ho následují, nebo to aspoň o sobě říkají, a co vidí, je naše pasivita. Já neříkám, že všichni jsou pasivní, že všichni nic nedělají, ale tohle je na zamyšlení. V tom podobenství, když to shrnu, tak v tom podobenství ten správce tím majitelem byl najat, protože měl důvěru, že bude důsledně nebo dobře nakládat s majetkem, že dokáže dobře nakládat s penězi, ale neudělal to. A ukázalo se v tom podobenství, že to není proto, že by ten správce nebyl chytrej, nebo neměl talent, nebo neměl energii, ale protože nechtěl. Protože když přišlo do tuhého, tak ten borec moc dobře věděl, co by měl udělat, aby si nějakým způsobem zajistil svoji budoucnost. Ne protože mu chyběla inteligence, ale protože byl sobec. No, abychom mohli říct: měl na to, ale neudělal to. Měl na to, ale neudělal to.

12:18 Poslouchej, my kolem sebe máme hodně lidí, kteří Boha neznají a kteří opravdu dřou. Jo, znáte je. Ne všichni, ale jich dost. Na to, aby měli svoje auto, aby postavili svoji firmu, aby měli co předat, aby něco postavili, aby něco vybudovali, a dělají to líp než my. Synové tohoto věku – to je důležité, co on říká – synové tohoto věku, nebo lidi v tom, nevěřící lidi, kteří mají naději jenom v tomhle světě, jsou chytřejší jak ty. A Pán Ježíš se dívá na nás, když jim říká tohle podobenství, a vidí nás v naší – já tomu říkám – zbožné pasivitě. To je můj název pro to.

13:03 Říkáme, co je pro nás důležité, říkáme, co má cenu budovat, říkáme, že máme hodnotnější a velkolepější cíl, říkáme, že máme větší naději. Ale abychom něco dělali? Ne protože na to nemáme, ale protože se nám nechce. Možná, kdyby nám něco hrozilo, tak bychom začali, ale jinak se nám moc nechce. Proč teda nic neděláme? Abychom náhodou něco neudělali špatně, nebo aby náhodou o nás někdo neřekl něco nehezkýho. Abychom nikoho nenaštvali, abychom nikoho neurazili. A lidi, co dělají něco, ti zvlášť ví, jaký to je, jaký to je. V církvi nikdo není spokojený. Možná jste už vyčerpaní a říkáte: „Já to prostě…“ Většinou zkrátka není v tom nic pro mě.

13:57 Mám takové cvičení, když lidi říkají: „Já prostě nemůžu“ – a teďka, ok, kázání, půlka toho kázání, nebo možná většina, bude to taková depresivní pro vás, ale s dobrým koncem možná. Mám takové cvičení, když lidi říkají: „Já prostě nemůžu, já nedokážu vstát brzo do kostela, já nemůžu přijít na čas, nebo nemůžu na skupinu, nebo nemůžu tam.“ Takové lehké cvičení. Co kdybych dával 10 000, kdo by byl na čas? Kolik z vás si myslí, že by tady byli lidi na čas? Ne z dobrých důvodů, ok, přiznávám, a nebudeme to dělat. Na to nemáme. Ale vsadil bych se, že bychom měli velmi dobrou účast na čas. Proč? Protože když většinou lidi říkají „nemám čas“ nebo „nedám to“, tak říkají: nemám dostatečně velkou motivaci pro to, abych to udělal. Nebo jinak můžeme říct: když tohle udělám, co z toho dostanu já? Za to nestojí. A proto si vybírám dělat něco jiného, proto mám výmluvu, že radši budu dělat něco jiného, nebo že radši budu dělat něco jiného, nebo radši budu spát, nebo radši budu dělat tohle.

15:06 A jsme v tom jako správce. Když chceme… Jen kdybychom opravdu měli velkou motivaci. Jen kdyby nás čekal nějaký soudnej den, na který se chystáme. OK, tím se radši nebudem strašit, jdem dál. Ježíš říká tady: „Učiňte si přátele z mamonu nepravosti“, ze sprostých peněz, „aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů.“ Co to znamená? To může zamotat hlavu. Znamená to jednoduše tohle, poslouchej: kdybychom alespoň používali ty sprostý peníze, abychom viděli věčný dopad. To to znamená. To je ta pointa, kterou Ježíš dává.

15:52 Používat pomíjivé pro nepomíjivé

15:52 Náš postoj jako křesťanů je, že my používáme to, co pomíjí, aby to mělo dopad na to, co nepomíjí. Abychom měli i my účast na tom, co nepomíjí. Neříkám, abychom my byli zachráněni. Tohle není o tom. Není o tom: když tohle budeš dělat, dostaneš se do nebe. V křesťanství není o tom, co my děláme, abychom se dostali do nebe. V křesťanství je o tom, co Bůh udělal, abychom se my dostali do nebe. Ale abychom viděli věčné ovoce toho, co spravujeme, to, co nám bylo svěřeno. To je o tom. My tu často o tom mluvíme, ale za chvilku o tom bude mluvit i Ježíš. To, co máš, včetně peněz, ti bylo dáno ke správcovství.

16:37 Ty sám jsi správce a Bůh je majitel. Kdy začne správce konečně jednat? Něco dělat. Správce začne konečně něco dělat v momentě, kdy si uvědomí svoji nevyhnutelnou budoucnost. Končíš. Znáš svoji nevyhnutelnou budoucnost. V církvi většinou. Můžeme si to přiznat možná. Když si chcete odpočinout… odpočinout v pátek večer, tak tohle jsou ty lidi, kterým nezavoláte. Možná jsi to ty. Ten člověk, kterému lidi nezavolají. Uvidíte lidi, kteří žehnají dalším lidem. Tím, jak mluví, tím, jak se díváme na druhé lidi.

17:49 Ten text je o tom, a hodně částí… že my používáme to, co máme, abychom milovali všechny, který můžeme. Nezvládneme milovat všechny lidi v Šumperku, nebo všechny lidi v Praze, nebo odkud jste, všechny lidi na světě. My používáme to, co máme, abychom mohli milovat, koho můžeme. A Ježíš říká: až to pomine. Používejte peníze, které pominou, abyste budovali to, co nepomíjí. Podívejte se na ten text se mnou. „Učiňte si přátele z mamonu“, z peněz, „nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů.“ Až pomine. Všimni si, že říká – jestli to pomine? Nebo kdyby to náhodou pominulo?

18:42 Ale až. To, co jsi dostal, ty prachy, který máš na účtu, doma, ten majetek, který máš, svůj talent, který máš možná tady na tomhle světě, má dobu trvání. Má dobu expirace. Už nebude k dispozici. Už nebude k dispozici. Nebude na tom záležet v nějaké chvíli, kolik jsi měl. Vůbec na tom nebude záležet, kolik máš. Má dočasné trvání. V nebi nebudeš bohatší než ten vedle tebe, jestli jsi teď. Ale jen na chvíli.

19:17 Ta realita Božího soudu přichází a Ježíš se dívá, říká si: „Chlapi, vy jste pasivnější než nevěřící. Hloupí, pasivní a ještě to zaměňujete za zbožnost.“ Víme, co přetrvá, a víme, co nevydrží. Křesťané. Víme, co přetrvá, a víme, co nevydrží. Nepočínáme si rozumně, soustředíme se až moc na věci tohoto… My jsme moudří s ohledem na to, co přichází. A lidi kolem nás dělají všechno lépe. Jsou lepší hudebníci, umí dělat lepší akce, mají víc kamarádů než my, dělají lepší filmy než my.

20:00 …dělá líp věci než my. My máme co? Chosen. Zajímavý je, když lidi začali vynalézat věci… V Genesis… V Genesis jsou rodokmeny, to jsou vždycky… přijde to takový srandovní. A je tam Rudek Míra, tam je napsáno: „Stal se otcem všech, kteří hrají na lyru nebo na harfu, všech hudebníků“, nebo „stal se otcem všech lidí, kteří vynalezli bronzové nástroje“. Tak všichni tady tyhle borci jsou potomci Kaina. To jsou nevěřící. Tak to je. Nevěřící vynalezli iPhone, my jsme vynalezli nálepku na auto, rybu. To je náš přínos společnosti.

20:42 Ale může nás to probudit. Probudit k tomu, že Ježíš po nás nechce nějakou nábožnickou pasivitu, kde zakopáváme své peníze pod polštář, abychom je náhodou nepoužili špatně, a všechno ostatní taky, ale vezmeme trochu riziko, když budeme žehnat dalším. „Ale co když to použijí špatně, ty peníze, který jim dám?“ Mně se líbila taková historka o C. S. Lewisovi, která nejspíš není pravdivá, ale řekněme, že je, protože je dobrá. Že šel po ulici a zastavil ho nějaký bezdomovec, jestli nemá nějaké peníze. A ta historka, že C. S. Lewis mu dá všechny peníze, které měl. Možná to nebylo moc, takže si nepředstavujte… já třeba, řekněme, pět stovek. A ten jeho kámoš mu říkal: „Tyjo, ty nevíš, že to použije na alkohol?“ Ono ta doba se nezměnila. A C. S. Lewis, že: „Má to propít? Já taky.“

21:39 Co když to lidi použijí špatně, když jim požehnáme? Když se soustředí na svoje srdce, ne na jejich srdce. Neříkám, že máme hloupě někomu dávat peníze, někomu, kdo očividně nepotřebuje peníze, nebo víme, že je využije špatně. Ale nemusíme pořád pochybovat: co když to využije špatně? A co když to skutečně potřebuje? Žehnej dalším lidem. Použij peníze na přátelství nebo další věci, to říká. A už vidím, že si někteří možná myslíte: „Ale neděláme z lidí projekt? Nebude to neupřímný?“ Ok, tak zkus to a uvidíš.

22:20 A třeba to vyústí v to, co tady říká, že se s takovým člověkem budeš radovat na věčnosti. To „přivítat do věčných stanů“ znamená to pozvat na návštěvu. Znamená to užít si čas spolu. On řekne: přijmou vás, budou se radovat, až vás uvidí, a uvidí, že i ty trapný věci, jako třeba jsou peníze, které už nemají žádný smysl na věčnosti, tak Bůh použil k tomu, aby tam byli. Já si myslím, že uvidíme líp mapu. Jestli budeme někteří z nás, no, hodně z nás na věčnosti a budeme s Bohem, tak si myslím, zdá se mi, i na základě toho textu, že uvidíme mapu toho, co si Bůh použil, aby tam některý lidi, včetně nás, dostal. Co si Bůh použil, aby tam některý lidi, včetně nás, dostal.

23:05 „Pamatuješ si, jak jsi mi koupil pivo?“ „Kámo, kudy tady to musím?“ „Žeš, fakt, to, kámo, bost? Jak jsi mi zaplatil dovolenou, jak jsme si mohli odpočinout, tak tam jsem se poprvé soustředil na to, co jsi mi říkal v neděli. Dva roky jsem o tom nepřemýšlel, protože jediný, o čem jsem přemýšlel, byly tady tyhle nějaký starosti života. …se mohl odpočinout a přemýšlet o tom.“ Například, my nevíme. Buď věrný v tom, co máš. Věrný… Věrný, být věrný znamená použít to, co jsem dostal, na správný účel. Použít to, co jsem dostal, na účel, za kterým jsem to dostal. Použiju, čemu to bylo určeno. Peníze mají svůj účel.

23:52 Když to řekne, verš 10: „Věrný v nejmenším je věrný i ve velkém.“ Ta věrnost je otázka. „Nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém. Jestliže jste tedy nebyli věrni v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství?“ On říká: já vám dávám… Bůh vám dá peníze na hraní, v podstatě. Hráli jste Monopoly? Tohle jste dostali. Jste dostali peníze na hraní, aby jsme viděli, kde vaše srdce je. A jestli nezvládnete ani peníze na hraní, jak chcete se mnou kralovat? „Jestliže jste tedy nebyli věrni v nepoctivém mamonu“, v téhle blbosti, jako jsou peníze, „kdo vám svěří pravé bohatství? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše?“ Brutální věc. Bible: křesťané dědí království. Budou na něm mít podíl z nějakého důvodu. A on říká: pracujte na něm už teď. Ty hodnoty, které budou na věčnosti, už jdou vyjádřit skrze peníze teď.

24:47 Nelze sloužit dvěma pánům

24:47 Jo, to první, co tam bylo: borec sluha si uvědomí svoji budoucnost. Nevypadalo to dobře. Většina z nás si svoji budoucnost neuvědomuje, tu blízko, tak tu v dálce. Nežijeme tak, že skutečně přichází to, co přichází. Jsme ve zbožné pasivitě, aby se náhodou něco nestalo, místo toho, abychom je používali. Verš 13: „Žádný sluha, žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům, neboť jednoho bude nenávidět, druhého milovat, držet a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ Bohu i penězům.

25:36 Já poznamenám, v další kapitole Ježíš říká, že kolem stojí farizeové, kteří byli doslova milovníci peněz. A tyhle lidi tam má okolo. Že nakonec to o lásce. Jedno bude nenávidět, druhého milovat. Znovu a znovu. V Lukášovi je to pořád dokola. A na tu písničku od Black Eyed Peas… To je ono. Kde je láska? Co miluješ? To je mi život, to je mi křesťanství. Co miluješ? Kde je tvoje srdce? Není to o hlavě, co všechno vím. Není to ani o rukách, co všechno jsem dokázal. Je to, co mám rád. Co je pro mě nejdůležitější? Co je na prvním místě? Mám důvěru v bohatství, nebo mám bohatou důvěru v něco většího než bohatství?

26:33 No, není jenom v penězích. Jsme to i my. Jak používáš sám sebe? To není ani o dávání do církve. Tady nebude žádný pytlík, tady nebude procházení, my jako neděláme sbírku. Jsi sluha, ať chceš, nebo nechceš. Jsi sluha, ať už jsi věřící, nebo ne. Je otázka, čemu sloužíš. Co stojí tak moc za to, abys tomu dal svůj život? To je důležitá otázka na to, abychom si ji odpověděli. Věřící, nevěřící. Co stojí… stojí tak moc za to, abych tomu já dal sám sebe?

27:14 A Ježíš, když říká: „Nemůžeš sloužit dvěma pánům“, nemůžeš sloužit pěti pánům, tak se mi zdá, že říká: co takhle ten, který od tebe nic nepotřebuje? Co takhle ten, kterému když sloužíš, tak skutečně nalézáš smysl a sebe, protože pro něj jsi byl stvořen? Poslouchej, jestli sloužíš penězům, jestli tvůj život je hnaný tím, kolik toho máš, co si o tobě lidi myslí, všechny tyhle věci, tak všechno ostatní pro tebe bude jenom způsob, jak toho dostat víc. Ostatní lidi přesně tohle jsou. „Já nemám rád ostatní lidi, protože skrze ně nedostávám nic pro mýho vlastního boha, pro peníze.“ …jen abych od lidí něco dostal, protože sloužím penězům.

28:05 Jestli sloužíš Bohu… Jestli sloužíš Bohu, tak můžeš peníze používat, ne se jimi nechat zneužívat. To je ta pointa. Ještě Bible říká, že Ježíš je pro nás nejen…, ale i vzor. A my na něm vidíme, že Ježíš všechno měl. Dokonce Bible říká, že byl roven Bohu, Bůh sám. „Ačkoli byl roven Bohu“, ve Filipským 2, „nelpěl na tom.“ Ale vydal se za nás. Ponížil se. Dokonce Bible používá tenhle slovník: vyprázdnil sám sebe. Nezadržel nic. Ježíš je správce, podle koho chceme my svoje správcovství modelovat. Záchrana je v něm, díky němu my můžeme být znovu s Bohem. A taky nový život je v něm. Díváme se na všechny věci, na peníze skrze něho, protože to je nakonec pán, komu sloužíme, ne ty peníze.

29:06 On přišel, všechno dal, dokonce svůj život. A někteří by řekli: „Podívejte se na Ježíše. 30 let někde sekal dřevo s tátou, pak tři roky tam přecházel někde po krajině, nenapsal žádnou knížku, nevystudoval žádnou školu, nikdy nebyl v zahraničí, nikdy nebyl na dovolené. Promrhaný život. Umřel ve 33.“ A my mu říkáme, že ve skutečnosti ho naplnil… jak to nejlíp jde… jde, protože Bůh pro něj zůstal Bohem. Otec pro něj zůstal Otcem. Všechno, co dělal, bylo v následování jeho, dokonce i jeho vlastní smrt. Sám ji dal. „Ne moje vůle, ale tvá se staň.“ Proč si myslíš ty, že máš to…

30:02 Závěr a modlitba

30:02 Co máš? Ježíš řekne: „Bylo ti to svěřeno?“ Jsi sluha? Jsi správce? A otázka je, jestli jsi dobrý, nebo špatný. To je jediná otázka. Buď to, co skončí a bude zapomenuto, nebo to, co má věčné trvání a nebude zapomenuto. S tímhle skončím. Tenhle text není o tom, že si nemůžeme koupit věci. Tenhle text není o tom, že nemůžeme mít lepší televizi. Tenhle text není o tom, že si nemůžeme koupit nový telefon. Tenhle text není o tom, že nemůžeme na dovolenou. Že všechny peníze musíme poslat do Afriky nebo dát tady někomu vedle.

30:41 Ale tohle je o probuzení z nějaké letargie, prohlédnutí ke skutečné budoucnosti, kterou máme před sebou. Aby nás to probudilo k tomu, abychom přemýšleli, že chceme používat věci, které máme, které pomíjí, pro to, co nepomíjí. K čemu nás Ježíš zachraňuje? Nejenom ta záchrana samotná, že někde budeme, ale ta záchrana samotná… Ježíš o tom mluví jako o Božím království, že to nějak bude vypadat. A ty hodnoty, které budou věčné, už budujeme nějakým způsobem teď. A jedna z nich je, že děláme dobré investice do dalších lidí. Že Bůh sám vnikl do lidských dějin, aby ukončil naši sebevražednou závislost na tom, co není Bůh. Dal nám sám sebe, abychom se my mohli vzdát všeho ostatního pro něj.

31:33 Já s tím skončím, budeme se modlit. Modlitbě… Znovu, tohle není: „Jestli tohle děláš, jsi křesťan, jestli tohle neděláš, nejsi křesťan.“ Bible říká, on mluví k učedníkům, které probouzí z letargie. Tohle není způsob, jak se dostat do nebe, tohle je způsob, jak následovat Ježíše. Já se jdu modlit. Možná tady sedíš, možná nechceš poslouchat, možná jsi neposlouchal, možná říkáš: „To je vůl, to, co říká,“ jo? Jo, OK. Možná ne, možná tě něco zastavilo. Já chci, abys o tom přemýšlel při tom, co se budu modlit. Abys to neodpálkoval jak ping-pong někam dál, tu myšlenku, která se ti hnala do hlavy, ale abys si teďka… Je bolestivý, aby ses na ni zaměřil.

32:17 Teď tě prosím za probuzení tady v tomhle. Abychom my, jak jsme tak strašně moc otupení a osvětlení, a možná oslepení tímhle světem, že přemýšlíme, že tenhle život nakonec je všechno, co máme… Není pravda. Jsou věčný hodnoty, který můžeme začít budovat už teď. Dej, prosím, abychom se probudili k tomu, že nám dáváš věci do správy. Že náš úkol tady na světě není jenom počkat, až to skončí, k tomu, co nikdy nekončí. Prosím tě, abys nám mluvil. Hodně z nás si neseme všechny možné věci, jiný, a ty víš dobře, co je v srdcích nás, co já potřebuju slyšet, co lidi potřebujou slyšet. Já tě prosím, abys umocnil ten hlas v nás, abychom činili pokání.

33:08 Jestli je… Někteří lidi tady sedí a nejsou vůbec věřící a možná je tohle moment, kdy by měli poprvé svěřit svůj život tobě. Možná vyznat, že už nechcou žít… pro tebe, který nepomíjí. Ať se to stane. A prosím tě, abys z nás činil lidi, kteří budou víc a víc jako ty. Ne kvůli tomu, abychom byli zachráněni, ale protože už tebou jsme. A my chceme, aby to nejdražší, co máme, aby zároveň nás proměňovalo celkově. Amen.